Byl jsem na dovolený v Řecku. Nechci se chlubit, protože to není nic vyjímečnýho, chci se jen podělit se zážitky na řeckých silnicích. Půjčili jsme si auto a vyrazili ke zkoumání ostrova Korfu. Hned po pár kilometrech jsem pochopil, že dvojitá plná čára platí jen pro řidiče, kteří neví jak se v Řecku jezdí. Předjíždění dvojitý plný před zatáčkou patří asi k řeckýmu sportu. Co mě ale nejvíc bralo byli motorkáři. V obci se má jezdit klasicky 50km/h, to ale asi neplatí pro motorkáře a skútraře. Nemůžou vás předjet zprava, udělají to zleva a po předjetí vystřelí za svým cílem určitě rychleji než 50km/h. S parkováním si taky nedělají moc velký problémy. Jel jsem jednou za autem, zastavili jsme před semafory na červenou a řidič před námi najedenou rozblikal auto, vystoupil a odešel do krámu. Auto nechal stát na semaforech a všichni ho v klidu objížděli. Při tomhle stylu ježdění mě překvapilo, že se tady skoro vůbec netroubí a že za ten týden jsme neviděli ani jednu nehodu. Možná je to tím, že tady řidiči mají povoleno 0,5 ‰ alkoholu v dechu a proto jsou při řízení tak trochu „happy“.
Abych ale jen nekritizoval. Můj největší obdiv mají řečtí řidiči autobusů. O tom nás přesvědčili oba řidiči, se kterými jsme jeli z letiště a na letiště. Co dokážou projet je neskutečný. Mnohdy mezi autobusem a zdí plotu nejsou centimetry, ale milimetry. Ne že by zastavili a pomaličku projížděli, pravda trochu přibrzdí, ale docela svižně projedou kolem zdí, aut, motorek a dalších překážek. Při návratu jsme si takovou cestu užili za tmy a to byla teprve zajímavá jízda.
Zkrátka po vrácení auta do půjčovny jsem si říkal: „Zlatý český nervózní řidiči.“